Historie školy - k 80. výročí

Masarykovo gymnázium je střední škola s mnohaletou tradicí. Výuka začala ve školním roce 1920/21 a před válkou se toto školské zařízení těšilo u plzeňské veřejnosti velké vážnosti. V roce 1930 získalo pojmenování po prvním prezidentu Československé republiky T. G. Masarykovi a neslo název "Masarykovo české státní reálné gymnázium v Plzni". V poválečné době prodělalo řadu změn od jedenáctileté přes dvanáctiletou střední školu až k obnovenému názvu gymnázium v roce 1969. Dne 7. března 1990 bylo škole za účasti obou vnuček prezidenta Masaryka, Anny a Herberty, slavnostně navráceno označení Masarykovo gymnázium. V současnosti se studenti vzdělávají ve čtyřletém a osmiletém studijním cyklu.
Ve školním roce 2000/2001 Masarykovo gymnázium oslavilo 80. výročí svého založení.

Podrobnější pohled do historie Masarykova gymnázia

I. - Plzeňská reálná gymnázia do roku 1920
Pád Bachova absolutismu a uvolnění společenského života v 60. letech 19. století se staly impulsem pro rozvoj českého školství na všech jeho úrovních. V našem městě tak vznikla mj. i dvě gymnázia - reálné (založeno v roce 1871), jehož sídlem byla dnešní budova Pedagogické fakulty Západočeské university ve Veleslavínově ulici, a klasické v Husově třídě (založeno 1892). Vývoj společnosti na počátku 20. století i rostoucí sebevědomí české veřejnosti si ovšem vyžádaly i vznik nového typu střední školy - reálného gymnázia typu A, které bylo osmileté a jehož absolventi mohli pokračovat ve studiu na universitě nebo na technice. Zakládání těchto škol bylo povoleno výnosem rakouského ministerstva kultu a vyučování č. 34/180 ze dne 8. 8. 1908. Podnět ke vzniku takové školy v Plzni, druhém největším městě Království českého, vzešel z podnětu Plzeňského krajanského odboru Ústředního spolku českých profesorů v Plzni v prosinci 1910. Plzeňské městské zastupitelstvo se 8. 6. 1911 obrátilo na vídeňské ministerstvo školství s žádostí o povolení tohoto ústavu, jíž bylo vyhověno v září 1912 a to tak, že byly počínaje školním rokem 1912/13 zřízeny pobočky 1. ročníku při stávajícím reálném gymnáziu. K dalším změnám dochází až po vzniku republiky. Z důvodů prostorových i organizačních bylo nutno reálně gymnazijní pobočky oddělit a vytvořit z nich ústav samostatný. Myšlenka vzešla z jednání profesorského sboru dne 19. 11. 1919 a podpořena obecním zastupitelstvem, byla schválena výnosem zemské školní rady č. j. IIIC3241/9 ze dne 9. 8. 1920. A tak školním rokem 1920/21 začíná v Plzni působit 2. reálné gymnázium, dnešní gymnázium Masarykovo, a to přímo ve všech osmi ročnících. První maturanti naší školy jsou tedy titíž žáci, kteří zahájili své středoškolské vzdělávání ve školním roce 1912/13 v odbočkách 1. reálného gymnázia.

II. - Masarykovo gymnázium za první republiky
Umístění nové školy bylo v prvních letech její existence velkým problémem. Vyučovalo se současně v šesti budovách, v místnostech, které byly propůjčovány různými institucemi, v místech od sebe velmi vzdálených. Teprve v roce 1926 byla dokončena vlastní budova gymnázia na Klatovské třídě č. 17 (Jižní předměstí č. p. 1736, současným uživatelem je Pedagogická fakulta). Pozemek pro zbudování školy byl věnován městem Plzní, autory návrhu velkoryse a moderně pojaté stavby byli architekti Jaroslav Rössler a Jan Feigl, vlastní provedení bylo svěřeno architektu Holcbecherovi. Ústav obdržel výnosem ministra školství a národní osvěty ze dne 3. 3. 1930 č. 31.378/30-II čestný název Masarykovo české státní reálné gymnázium v Plzni. Po celou dobu existence první republiky trvalo studium osm let, ve dvacátých letech s jedním maturujícím ročníkem, ve třicátých letech pak se dvěma. Peče doby nese i dochovaná dokumentace uložená v Archívu města Plzně. Škola v letech 1921 - 1939 každoročně vydávala výroční zprávu o své činnosti, jejíž kvalita obsahová a grafická trvale stoupala. Dále je vedle základní dokumentace dochována kronika školy, která ještě dnes svědčí o péči, která jí byla věnována. Výroční zpráva z roku 1939 obsahuje drobnou závadu, která je pro nadcházející časy téměř symbolická. Ze tří maturujících ročníků jsou uvedeny pouze dva s poznámkou, že absolventi třídy 8. C, kteří maturovali v pozdějším termínu, budou uvedeni ve výroční zprávě za rok 1940. Tato zpráva však již nevyšla.

III. - Masarykovo gymnázium za okupace
Za protektorátu škola ztrácí Masarykovo jméno, její oficiální název byl Reálné gymnázium v Plzni, Klatovská třída. Navíc musela být na základě výnosu okupační správy stávající budova vyklizena (umístěn zde byl lazaret wehrmachtu) a škola se přestěhovala do budovy bývalé 2. reálky na Mikulášském náměstí, jež byla též přeměněna na gymnázium. Obě gymnázia byla sloučena v jedno dnem 1. 9. 1943 na základě výměru ministra školství z 19. 3. 1943 č. 27.027-1943-II(1) a to se stalo jediným českým gymnáziem v Plzni po dobu okupace. Absolventi z let 1944 - 1945 jsou tedy společnými absolventy obou těchto škol, protože ovšem větší část své osmileté školní docházky absolvovali na své mateřské škole, jsou archiválně vedeni v rámci jejích fondů a zpravidla se k ní také hlásí. Termín maturita se za války oficiálně neužíval, studenti skládali tzv. závěrečné zkoušky či zkoušky dospělosti. Zvláštní dokumentace k závěrečným zkouškám nebyla vedena.

IV. - Masarykovo gymnázium v letech 1945 - 1953
Masarykovo gymnázium bylo obnoveno jako samostatný ústav s původním názvem a budovou výnosem zemské školní rady č. A 1710/2 z 30. 7. 1945. Jeho budova bylo však uvolněna americkou armádou až 1. 5. 1946, která přenechala škole i část vybavení svého důstojnického klubu. Návrat na Klatovskou třídu ovšem netrval dlouho, již v roce 1950 byla škola přestěhována na Leninovu třídu (nyní budova ZČU na Husově třídě) a od školního roku 1950/51 se nazývá Reálné gymnázium v Leninově třídě, kde setrvalo do roku 1953. Jméno zakladatele republiky pak bylo důsledně začerněno ve veškeré školní dokumentaci. Reálná gymnázia zůstávala školami osmiletými, které navazovaly na školu obecnou. Zákonem o jednotné škole z 22. 4. 1948, jenž byl praktikován od 1. 9. 1948, byla gymnázia omezena jen na 4 nejvyšší třídy, 4 nižší třídy byly začleněny do tzv. středních škol. Počínaje zářím 1953 byla gymnázia zrušena a místo nich byly zavedeny jedenáctileté střední školy.

V. - Jedenáctiletá střední a střední všeobecně vzdělávací škola v Plzni
Bývalé Masarykovo reálné gymnázium je od 1. 9. 1953 přeměněno na 2. jedenáctiletou střední školu v Plzni a přemístěno do budovy bývalé 2. m칝anské chlapecké školy v ulici Pionýrů 2 (dříve a nyní Petákova, budova postavena v r. 1934). Jedenáctiletky měly v prvních osmi ročnících poskytovat žákům všeobecné vzdělání a v posledních třech letech pak vyšší všeobecné vzdělání, chápané jako příprava ke studiu na vysoké škole. Zákonem č. 186/1960 Sb. byla od roku 1961/62 povinná školní docházka prodloužena na 9 let, čímž vznikla základní devítiletá škola (ZDŠ) a tříletá všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ), oba cykly tak tvoří tzv. dvanáctiletku. Od roku 1963/64 v ulici Pionýrů sídlí pouze poslední ročník ZDŠ a tři ročníky SVVŠ, které byly rozšířeny o třídy a část profesorského sboru ze zrušených dvanáctiletek ve Stodě (1966) a Přešticích (1967).

VI. - Gymnázium v Pzni
Vyhláškou ministerstva školství č. 103/1969 Sb. byly dosavadní SVVŠ přeměněny na čtyřletá gymnázia, tím se škola v ulici Pionýrů stala 2. gymnáziem v Plzni, ulice Pionýrů 2. První absolventi obnoveného gymnázia maturovali v roce 1972. Podle zákona č. 168/1968 Sb. zde bylo ve dvou třídách zavedeno experimentální osmileté studium, jež bylo ovšem po roce s postupující normalizací ukončeno. V letech 1972 - 1979 na škole působila i Střední internátní škola pro pracující (SIŠP) a v letech 1974 a 1976 bylo gymnázium pověřeno vedením dálkového studia pro příslušníky SNB. Zároveň byl ústav od sedmdesátých let tzv. fakultní školou, tj. zajišoval formou vedení náslechové a pedagogické praxe přípravu absolventů Pedagogické fakulty v Plzni k jejich budoucímu povolání. Přestože tento statut od devadesátých let neexistuje, tradice této činnosti přetrvává. V roce 1988 obdrželo gymnázium titul Nositel Vyznamenání za vynikající práci. Ačkoli toto vyznamenání nese jasný punc tehdejšího režimu, bylo řadou pedagogů a studentů chápáno jako uznání dlouholeté kvalitní práce pedagogů i profilu absolventů školy po celou dobu jejího trvání. A nutno dodat, že ani v dobách nejtěžších se drtivá většina profesorského sboru i studentů nezpronevěřila zásadám muže, jehož jméno gymnázium nese opět od března 1990. Od června 1990 gymnázium patří mezi školy Unesco, tj. mezi školy, které svojí činností podporují kulturní spolupráci mezi národy. V devadesátých letech byla tato spolupráce naplňována především řadou výměnných a studijních pobytů našich žáků v zahraničí i cizích studentů u nás. Partnerskými školami Masarykova gymnázia jsou školy odpovídajícího typu v Helsinge (Dánsko), Albertville (Francie), Regensburgu, Straubingu a Weidenu (Německo).

VII. - Masarykovo gymnázium dnes
Po roce 1989 došlo k několika zásadním změnám. Vedle obnovení víceletého studia (nižší třídy byly zpočátku umístěny na 28. ZŠ ve Skvrňanech) byla především provedena zásadní rekonstrukce a modernizace budovy, počínaje obnovou vodovodního systému, přes zavedení dálkového vytápění až po vytvoření počítačové sítě a výstavbu posilovny. Obnovena byla i tradice vydávání výročních zpráv. Komentovat současnost ovšem již není tématem tohoto příspěvku.

PaedDr. Ladislav Voldřich