V pátek 14. 10. 2022 se čtveřice našich spolužáků (Eduard Plic, Matyáš Matta, Lucie Kohoutková, Tomáš Rajchman) nechala na 24 hodin zavřít do pražského planetária, a to dobrovolně. Za tu dobu měli vymyslet experiment přínosný pro lidstvo, co by se dal naměřit na mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Počítač na stanici pak má tři hodiny pracovat podle jejich kódu - fotit, měřit teplotu, rychlost, gravitaci, magnetické pole a podobně. Už samo o sobě vymyslet experiment dá zabrat, oni však museli navíc vytvořit dokonalou prezentaci a ohromit s ní odbornou porotu. Jen ti nejlepší následně dostanou šanci poslat svůj kód na ISS.
Teplo a pohodlí v planetáriu nechybělo a ani jídla neměli pomálu. Pořadatelé k večeři zajistili výborné rizoto a na oběd zase masitý řízeček. Ovšem složitá se ukázala otázka spánku. Všichni měli dilema, zda jít spát a být čerstvý na prezentování, nebo raději pracovat celou noc a dovést dílo k dokonalosti. Unavený Matyáš si vymyslel vlastní cestu „aktivního odpočinku“, tedy podat zprávu učiteli:
Dobré ráno, pane učiteli,
je právě 00:38 a já jsem se rozhodl jít spát, jsem zcela první, kdo tak učinil, ale ještě předtím, než se přesunu k odpočinku Vám napíši, jaký byl, teď už včerejší, den.
Ráno jsme odešli ze školy v 10:35, Eda šel dříve, já šel s Tomášem - naším náhradníkem Davida a šli jsme do indické restaurace na oběd, poté jsme se všichni sešli na nádraží, na vlak jsme v pořádku nastoupili a po cestě hráli karty, na nádraží jsme přestoupili na metro C a dojeli na Holešovice, kde jsme přestoupili na tramvaj a dojeli na výstaviště k planetáriu.
Přijeli jsme ve 14:00, ale pan Spratek byl stejně udiven takto včasným příjezdem, prošli jsme si planetárium a pak už nám byla celá akce odprezentována. Sešlo se tady nějakých 5 týmů, dohromady tak 20 až 30 lidí, hezký počet.
Naše mise spočívá v tom, využít senzory na palubě ISS k nějakému smysluplnému experimentu, na výběr máme monitorovat vnitřek ISS, anebo povrch Země, naše první návrhy byly analýza snímků a odhad počtu obyvatel metropolitních oblastí, ale po prohlédnutí obrázků nám bylo jasné, že kvalita na to nebude dostatečná a mraky nám to budou kazit.
Přemýšleli jsme asi 4 hodiny, ale byli jsme pořád v kruhu, bylo nám nabídnuto jít na projekci nahoru do kopule, tak jsme šli, byla to nádhera!
Později jsme přemýšleli, co by se dalo dělat s těmi mraky, a došli jsme ke krásnému návrhu, byl to Edův nápad, ale dovoluji si říct, že bez ostatních by na to nikdo nepřišel. Budeme zjišťovat výšku mraků podle stínu, který dopadá, je to snadná goniometrie a půjde podle toho zjistit i typ, vytrénujeme neuronovou síť a pokusíme se o co největší automatizaci.
Dnes byl největším produktem návrh, nyní pracujeme na prezentaci, která zítra bude posuzována. Nechci nic zvěstit, ale máme slušnou šanci, že náš kód na ISS poběží, jde hlavně o provedení a vědeckou hodnotu, která by zde mohla být zajímavá, jelikož je to opravdu zajímavý nápad, a i pokud nevyjde, tak je to důkaz, že to tak snadno nelze, my však pevně věříme, že experiment vyjde, z malého vzorku, co jsme vypočítali, vše vypadá slibně, tak snad.
Mohl bych se mnohem více rozepsat, ale to nechám na jindy, musím spát.
Přeji příjemný spánek,
za tým AstroX,
Matyáš
V den prezentování se jejich myšlenka ukázala jako skutečně geniální. Na plné čáře porazili tým, co celou noc nezamhouřil oka, i tým, jehož členem byl malý kluk se zelenými vlasy, co vypadal jako skutečný hacker. Z Prahy si AstroX odnesli diplomy za první místo a porota je poslala do dalšího kola, kde už se budou muset postavit proti celému světu. Nyní je na programu konečně vymyslet kód, který pak v únoru příštího roku poběží na mezinárodní stanici.
Přejeme jim hodně zdaru!
David Němec, septima B
