... aneb Odhal v sobě spisovatele či muzikanta!
Milí studenti,
nejprve snad, co znamená to tajemné slovo šíráníčko? Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že jde o dnes již pohříchu málo užívaný výraz (šírání) pro dobu, kdy se stmívá, šeří. Kdy se otevírá magická časová brána mezi světlem a tmou. Šíráníčko je zdrobnělina, novotvar vyjadřující roztomilost vymyšlený legendárním češtinářem Masarykova gymnázia, Ladislavem Laškem, v dávných a opravdu šedivých dobách normalizace.
Prostě někdy odpoledne se na chodbách a schodištích naší školy sešli kreativní studenti a spontánně recitovali, četli či hráli svým kamarádům, co sami napsali či složili, jen tak, pro radost. Pro mnohé to bylo první (někdy i poslední:-) vystoupení před publikem, které účinkující odměnilo upřímným potleskem. Atmosféra byla vždy neopakovatelná a možná i vaši rodiče či známí, pokud jsou našimi absolventy, na tato neopakovatelná odpolední či podvečerní setkávání i po letech vzpomínají. Pan profesor Lašek už jistě organizuje šíráníčka v češtinářském nebi, ale my v této tradici můžeme pokračovat, on nám jistě bude shůry držet palce. Předpoklad je, že bychom navázali na úsilí paní učitelky Kateřiny Kuchtové z minulých let a někdy v listopadu 2023 bychom šíráníčko zrealizovali.
A teď to nejdůležitější – pokud kdokoli z vás cokoli píše, třebas jen do šuplíku, skládá jen pro vlastní potěchu a chtěl by na šíráníčku vystoupit, ať se za mnou kdykoli zastaví, určitě se domluvíme. Hlavní heslo – stud stranou!
Budu moc rád, když tradici udržíme a Masarykáč a šíráníčko budou opět patřit k sobě.
Moc děkuji!
Petr Tesař
