Nevíte, co se dělo, že?
Ve středu u Pilské nádrže.
Další soutěž všech školáků:
republika v přespoláku.
V 6:11 v lehkém poklusu,
doběhl jsem k autobusu,
popřáli nám „Hodně zdaru!“
a vyrazili jsme do Žďáru.
Ještě by však chtělo zmínit,
jak jsme se dřív umístili:
náš tým hnedka v okrese
konkurenci nesnese,
na to skvělé trio ptačí (Vojta Sýkora, Kuba a Šimon Stehlíci)
nikdo jiný nevystačí.
Tím MG snadno vyhraje
a postupuje do kraje.
Nemoc nás však sužuje,
šance na postup se zužuje.
Místo pěti jsme jen tři,
kdo náš tým zaopatří?
Ale odhodlání panuje
a v kraji se dál bojuje.
Jirka Kňourek pomůže
a protivníky přemůže.
Míša Helma si zavazuje tkaničku,
pot mu stéká po tričku,
pak směrem k cíli rychle kvačí,
a hle, ono na postup to stačí.
Měli jsme však na mále,
postavit tým na finále.
Nejsilnější článek nemůže,
ale Jirka Kňourek zase pomůže.
Cesta byla daleká,
ale nezapomněli jsme ani člověka.
Zvládli jsme ji na dva kusy,
jak rychlé jsou tyhle autobusy.
Do startu máme 4,5 hodiny,
discgolf je sportem naší rodiny.
Převlíct se a trochu přípravy,
a pak pět koleček zábavy.
Start ve 14:20,
nikomu se nechce zvracet.
Přesně na čas výstřel zní,
odstartoval závod famózní.
Vzdálenost se rychle krátí,
snad bageta se nevyzvrátí.
V cíli padnem do trávy,
a zbavujem se únavy.
Když únava opadne,
nadšení nás ovládne.
Máme totiž místo třetí,
soupeře smetli jsme jak smetí.
Máme štěstí jako prase,
ale za rok to vyhrajeme zase.
Pan učitel prosí nás,
aby někdo na stránky přispěl zas.
Tento historický výsledek
si žádá speciální následek:
na web nepřibyde normální článek,
jelikož ovanul nás poetický vánek.
Moudrý Mistr přispěl světu,
když vyřkl tuto moudrou větu:
„Na tohle se nezapomíná,
a kdo tvrdí opak, to je špína.“
David, Šimon, Kuba, Jirka
