První den školy začíná pro naše primány zostra. S plnou polní nasedají do přistavených autobusů, které je odvážejí do lesů poblíž Jesenice u Rakovníka. Základna Peira rázem ožívá. Pavouci v chatkách zmateně balí pavučiny a Tomáš v kuchyni servíruje oběd. Vzájemné nervózní okukování bere rychle za své s prvními odpoledními aktivitami. Seznamování probíhá rychle, intenzivně a téměř bezbolestně. Až na nějaké to tepenné krvácení, otevřenou zlomeninu a otřes mozku během lekce zdravovědy se v podstatě nic mimořádného neděje.
Mimo jiné se nám daří vyvrátit tvrzení, že všichni musí táhnout za jeden provaz. Ono je občas totiž lepší mít provazy dva. Jenomže to vám jednoduše nedocvakne, když vám kručí v břiše. Z kuchyně se line vůně lívanců, čímž veškeré snažení lektorského týmu o stmelování party přichází vniveč. A protože v krizi poznáš přítele, vydávají se čerství spolužáci v malých skupinkách na noční stezku odvahy. Zdá se, že za tmy funguje stmelování ještě lépe, do cíle přicházejí jako jeden muž! Ráno před odjezdem domů ještě správně sbalit vojenský spacák z eráru a hurá na Plzeň! Tak zase někdy příště… Ahoj!
Mgr. Jan Pytel
