Už celou dekádu se mnoha studentům Masarykova gymnázia naskytla jedinečná možnost se účastnit jedné z konferencí pořádaných Evropským parlamentem mládeže (EPM) – mezinárodní neziskovou organizací, která se soustředí zejména na vzdělávání našich vrstevníků po celé Evropě o tématech jako jsou politika, volby, či fungování parlamentu a dalších vládních orgánů právě prostřednictvím schůzí spojující mladistvé s různorodými původy a názory. I my se obuli do bot politiků v parlamentu, když se naše tříčlenná plzeňská delegace z 2. A vydala do Ostravy na národní konferenci, a po boku svých komisí čelila potížím Evropy, na něž vymýšleli tzv. rezoluce s příčinami a řešením problému. Pojďte se s námi ohlédnout na naše dobrodružství v severomoravském městě průmyslu a kultury!

Naše cesta začala ve čtvrtek 21. března 2024, kdy se nám po čtyřhodinové cestě vlakem zaplnil obzor Technickou univerzitou v Ostravě (VŠB-TUO), která se stala naším útočištěm po celé trvání konference. První den byl zároveň věnován základnímu seznámení s ostatními delegáty, organizátory i dalšími osobnostmi, a i když mělo naše trio trochu opožděný příjezd, vřele se poznalo nejen se svými komisemi, které si před samotnou akcí po jednotlivcích vybíralo, ale i s problémem, se kterým budou v následujících dnech zápasit. Po oficiálním zahajovacím ceremoniálu s hlavním slovem prezidentky konference Michaely Králové přišel zlatý hřeb večera – EuroVillage, aneb velkolepý bufet s kulturními dobrotami celé Evropy vlastní přípravy delegátů. S podobným předstihem, se kterým jsme si vybírali komise, nám byl i prozrazen národ, jehož pokrmy zaplnily talíře stánku naší školy - letos se jednalo o Polsko, a tak mohli ostatní delegáti u našeho stolku ochutnat například bramboráky, boží milosti, makovec, krovky či kyselé okurky. K mání byla ovšem i ochutnávka kuchyně německé, české, francouzské, maďarské a mnoha dalších zemí.

Pátek i sobota byly stráveny zejména komisní prací na naší rezoluci vybraného problému. Tvrdá dřina byla ale protkána i častými pauzami na kávu – „coffee breaks“, které sloužily nejen k doplnění sil, ale i k budování vztahů s členy ostatních komisí. Nejdůležitější pro nás ale byly naše sesterské komise, s nimiž jsme úzce spolupracovali kvůli podobnému duchu problémů, které jsme řešili. O napájení energie se zároveň postaraly i tzv. energizery – pohybové aktivity, které nás zvládly zaručeně probrat, když morálka komise pomalu upadala.

Oba dva dny byly každopádně završeny událostmi, na které jsme se celý den těšili. V pátek nás čekal kulturní večer, skrz který jsme mohli blíže pohlédnout na krásu hornického města Ostravy. Před začátkem konference jsme si mohli vybrat ze čtyř destinací, mezi které patřily třeba Vítkovice nebo Dům kultury, díky nímž jsme si nejen užili hezkých zážitků s ostatními delegáty, ale se kterými jsme mohli zase vidět kousek ještě neprobádaného světa. I když to nemusí být na první pohled zřejmé, i toto cestovatelské poznání je jedna z mnoha krás EYP, která nám celou konferenci jednoznačně obohatila.

Sobotní komisní práce byla ukončena panelovou debatou, která pod taktovkou mnoha profesionálů a zajímavých hostů posvítila do světa amerických voleb a okolností kolem takové záležitosti. Mimo jiné proběhla v tento den řádka workshopů, která objasnila vnitřní systém EYP, ať už v roli vedoucího komise – „chairpersona“, tak i fotografa, ale představila fungování EYP jak v Česku i na mezinárodní úrovni. V tento večer byly zároveň zveřejněny dokončené rezoluce všech komisí, což nám poskytlo možnost se připravit na valné shromáždění dalšího dne psaním proslovů či vymýšlením otázek. Ať už to bylo horlivým datlováním do počítače či nervozitou, jen málokdo nabyl té noci pořádného spánku. Konec teprve začíná...

Finále je tady. Všechna naše tvrdá práce směřovala právě k tomuto okamžiku, kdy ostatním komisím vytřeme zrak tím, co jsme dokázali! Několika proslovy, útoky a otázkami se každá komise během valného shromáždění dopracovala ke konečnému hodnocení dalších desítek delegátů a názorný úkaz demokracie v praxi následně některé rezoluce přijal, některé zamítl. Poté, co se jednotlivých 8 komisí dočkalo vlastního místa v horké židli, slavnostně uzavíral celou konferenci závěrečný ceremoniál, který nejen vzdával dík všem organizátorům, fotografům, sponzorům a dalším klíčovým osobnostem národní ostravské konference, ale pln emocí se s námi loučil za doprovodu hymny České republiky a Evropské unie.

Událost v nás všech zanechala pocit ambice a ctižádosti, a tak jsme náročnou cestu zpátky do Plzně, která byla doprovázená všemožnými výlukami a téměř ujetými vlaky, strávili přemýšlením, jak moc jsme se během těchto tří dnů zlepšili v dovednostech, které nejvíce používáme pasivně v kritických situacích  – na tzv. „soft skills“ není při konferenci kladen přímý záměr, ale každý se určitě vrátí jako lepší verze sebe sama, a právě proto bych osobně bych tuto zkušenost doporučila všem žákům, kteří by si přáli mít seberozvoj na dlani přesně tak, jako my tehdy v Ostravě. A kdo ví - třeba se jednou potkáme dřív za hranicemi České republiky než v námi společně navštěvované škole.

A jak se v EYP často říká...

Tak nashle někde v Evropě!

Tereza Šavlová, 2. A